V aktuálním příspěvku si blíže objasníme dohody manželů o úpravě majetkových poměrů, bydlení a výživného pro dobu po rozvodu manželství a navážeme tak na příspěvek věnovaný tzv. nespornému rozvodu (lidově často označovanému jako „rozvodu dohodou“).
Jedním z předpokladů pro rozhodnutí soudu o rozvodu bez zjišťování příčin rozvratu (tzv. nesporný rozvod, lidově často označovaném jako „rozvod dohodou“) je předložení dvou nebo tří dohod (k tomu viz dále), možno v jedné listině, kterými si manželé po dobu po rozvodu upraví majetkové vztahy, bydlení a popřípadě výživné pro dobu po tomto rozvodu. Zákon vyžaduje pro uvedené dohody písemnou formu s úředně ověřenými podpisy manželů. K dohodě o úpravě majetkových poměrů manželů pro dobu po rozvodu lze uvést, že v ní typicky půjde o vypořádání společného jmění manželů. Nelze než doporučit, aby si manželé v rámci uvedené dohody vypořádali i případné podílové spoluvlastnictví a případně i veškeré další vzájemné závazky (existují-li). Dohodou manželů o úpravě bydlení pro dobu po rozvodu je myšleno zejména vypořádání otázky právního titulu bydlení (např. kdo z manželů bude po rozvodu nájemcem nájemného bytu a obdobné případy). K dohodě manželů o výživném rozvedeného manžela pro dobu po rozvodu je nutné uvést, že je sporné, zda je uzavření této dohody předpokladem k tomu, aby soud rozhodl o rozvodu bez zjišťování příčin rozvratu (zda nepostačí jen dvě výše uvedené dohody manželů o úpravě majetkových poměrů a bydlení pro dobu po rozvodu). Vzhledem k posílení právní jistoty manželů, kteří se chtějí co nejrychleji rozvést, nelze než doporučit uzavření i této dohody, alespoň s takovým obsahem, že žádnému z manželů pro dobu po rozvodu právo na výživné nevzniká.
Imrich Bodor, advokátní koncipient
Rabas, advokáti s.r.o.
www.rabas-advokati.cz
